Detail aktuality

Pod Dračí skálou. Tak se jmenuje přírodní památka, která se nalézá nedaleko Mníšku. Vyskytuje se v ní ohrožený jehličnan – tis červený. Rezervací, která může být vhodným cílem nenáročného podzimního výletu, provází naučná stezka.

„Na tento výlet se lze vydat pohodlně hromadnou dopravou. Vlak či autobus vás zaveze do Krásné Studánky nebo do Mníšku – podle toho, jak dlouhý výlet chcete. V tuto dobu si užijete nádhernou cestu, lemovanou nejkrásnějšími barvami podzimních stromů,“ uvedla Květa Vinklátová, náměstkyně pro kulturu, památkovou péči a cestovní ruch Libereckého kraje.

Tisy se nachází asi 2,5 kilometru jihozápadně od obce Fojtka. Přírodní památka Pod Dračí skálou byla vyhlášena již v roce 1977. Na ploše necelého hektaru  zde bylo evidováno 537 tisů, z toho 467 semenáčků. Nejstarším exemplářům je asi 400 let. Naleziště je oploceno, vstup je umožněn po žebříku a vede jím naučná stezka Fojtecké tisy se 4 zastaveními. Informace na jednotlivých panelech jsou věnovány zejména tisům – jejich výskytu v rámci Česka, ekologickým nárokům i historii těchto stromů ve Fojtce.

Výhled z Dračího vrchu, na jehož vrcholu se nalézá kamenná mísa, je nádherný. Dřevo tisu je vhodné na výrobu luků, což se vztahuje k místní pověsti. Podle ní se zde usadil mohutný drak. Za to, že tkalce a další obyvatele nedalekých Kateřinek nechá na pokoji, od nich požadoval každý rok jednu pannu. O svátku Čarodějnic probíhalo na žulové skále strašlivé losování. Do kamenné mísy na vrcholu musel posel nasypat lístečky se jmény všech svobodných dívek z Kateřinek. Drak do kamenné mísy foukal tak dlouho, než v ní zůstalo jméno nešťastnice, která se následujícího dne měla stát jeho obětí.

Jednou padl los na dívku z hájovny, která marně čekala na návrat svého nápadníka z dalekých cest. Místo na svatbu ji však museli odvést ke skále. Na poslední chvíli, kdy se drak chystal oběť zahubit, přiběhl na vrchol dívčin milý. Napnul luk z tisového dřeva a přesným šípem proťal drakovo hrdlo. Ten svými pařáty ve smrtelné křeči rozdrtil mohutné žulové bloky, jejichž zbytky se dodnes válí po okolí. Po šťastném shledání byla svatba a od té doby se skále říkalo Dračí vrch.