Dnes vás v rámci našeho seriálu Památky Libereckého kraje pozvu na nádraží. Ano nespletla jsem se, i některá nádraží jsou dodnes památkově chráněnými perlami, kam je radost přijít. I v našem kraji takové máme. To martinické je výjimečnou technickou památkou.

Areál železniční stanice Martinice v Krkonoších na tratích Chlumec nad Cidlinou – Trutnov a Martinice v Krkonoších – Rokytnice nad Jizerou je technická památka, která zahrnuje unikátní soubor dochovaných budov, technických zařízení a původních funkčních technologií. Tento areál dokumentuje systém řízení a zabezpečení provozu na železnici během 19. a 20. století. Dochované objekty a zařízení pocházejí z let 1871–1948, a reprezentují železniční dopravu v období jejího rozvoje. Martinické nádraží postavila Rakouská severozápadní dráha, protože se v 19. století podél řeky Jizery začal masivně rozvíjet průmysl a bylo nutné dráhu Chlumec nad Cidlinou – Trutnov protáhnout ještě o lokálku do Rokytnice nad Jizerou. Tuto část financoval Jan Nepomuk František hrabě Harrach. Provoz na lokálce zahájili 7. 12. 1899 akciovou společností Místní dráha Jilemnice - Rokytnice.

Jak bylo již zmíněno, systém zabezpečení je zachovaný v původní provozní sestavě a je dosud v plném rozsahu funkční. Jedná se o elektromechanické staniční zabezpečovací zařízení, traťové zabezpečovací zařízení s mechanickými návěstidly (v Česku se dochovalo už jen posledních 11 těchto návěstidel, z toho čtyři jsou právě zde) a vodní jeřáb pro zbrojení lokomotiv vodou a popelová jáma, důležitá pro údržbu topeniště a kotle lokomotiv. V praxi to vypadá tak, že výpravčí v nádražní budově mechanicky nastaví vlakovou cestu, uzamkne ji a elektricky ji předá na dvě stě metrů vzdálené hradlo. Signalista dle pokynů provede nastavení výhybek a návěstidel pomocí pák spojených řetězy se systémem kladek a táhel.  Všude to cvaká, bzučí a mezitím telefonem s kličkou přijme ohlášku. Zapíše vlak do knihy. Výhybky se přehodí, návěstidla se pohybem lan nastaví a vlak může přijet do stanice.  Nádraží v Martinicích je poslední místo v České republice, kde tento prastarý způsob používají, všude jinde už vysoká návěstidla nahradily sterilní semafory, počítače a automatika. Martinické nádraží se zachovalo jako celek a opravdu v celé republice jiné podobné nenajdete. Jedná se o unikátní železniční stanici zachovanou v historickém a zároveň funkčním stavu, která leží na živé trati.