Tipy na výlety

Areál přádelny byl vybudován v letech 1895-1897. Čtvrtou a zároveň největší továrnu přádelny firmy Johann Priebsch Erben, která byla v rámci svého výrobního programu druhou největší v Rakousko-Uhersku, nechal vybudovat synovec jejího zakladatele Robert Priebsch.

Díky velkému bohatství výše uvedené firmy se etážové budově přádelny dostalo mimořádně reprezentativního ztvárnění v historizujících architektonických formách. Hodnota celého areálu spočívá především ve slohovém výrazu a architektonické propracovanosti budov, ale i v jejich jednotě dle technologického toku (kotelna – komín – strojovna – výrobní budova).

Budova přádelny má bohaté štukové a kamenné architektonické členění fasád, které přádelně již po dokončení vyneslo označení „Klášter“. Zděná budova s jedním zvýšeným suterénem a třemi nadzemními podlažími o maximální výšce 5,39 m má stropy tvořené železobetonovými klenbami systému Monier na ocelové konstrukci, nesené litinovými sloupy. Disposičně tvoří každé podlaží od jihu: hlavní sál 16 x 6 polí skeletu, vedlejší sál 4 x 7 polí skeletu a trakt lanoviště, na nějž při východní, čelní fasádě navazuje schodišťová věž s vodní nádrží, který v přízemí pokračuje na západ strojovnou a kotelnou. Menší věž v jihovýchodním rohu hlavního sálu obsahuje kanceláře mistrů, při kotelně je dochován 58 m vysoký komín.

Komín lze označit za architektonicky nejhodnotnější stavbu tohoto typu z celé České republiky. To potvrzuje i projekt Ministerstva kultury ČR programu NAKI II (Dokumentace, evidence, prezentace a návrhy konverzí továrních komínů jako ohrožené skupiny památek průmyslového dědictví na území České republiky, zpracovatel: Fakulta stavební, ČVÚT v Praze), kdy byl komín projektovým týmem vyhodnocen jako nejhodnotnější zděný tovární komín na území České republiky.

 Provoz přádelny byl ukončen v roce 1939, po druhé světové válce objekt opět sloužil jako tkalcovna v rámci národního podniku SEBA. Původní vzhled továrny byl narušen v 1972 přístavbou lakovny a v roce 1981 přístavkem se strojovnami klimatizace. Textilní výroba zde byla úplně ukončena v roce 2007. V současné době je objekt využíván jako sklad. I přes pravidelnou údržbu současného vlastníka, je objekt v neutěšeném stavu. Přádelnu Johanna Priebsche ve Smržovce můžeme vzhledem k její unikátnosti, autenticitě a vazbě na významnou firmu Johanna Priebsche Erben zařadit mezi špičku průmyslové architektury v České republice. V současné době vede Ministerstvo kultury správní řízení o prohlášení továrny za kulturní památku.

Fotografie: KODA - fotogalerie