Tipy na výlety

20. 9. 2018

Krematorium v Semilech

Krematorium v Semilech

Funkcionalismem ovlivněný objekt krematoria byl vystavěný v roce 1937 na půdorysu latinského kříže. Vznik a stavba krematoria v Semilech je spojena s Odborem spolku Krematorium v Semilech, který vznikl s cílem vytvořit v Semilech žárové pohřebiště.

Urnový háj byl slavnostně otevřen v roce 1933, do prostoru městského sadu jej navrhl Emil Edgar. Poté následovaly přípravy na stavbu a v září roku 1935 podal Odbor spolku Krematorium v Semilech ke schválení městské radě skici a rozpočet na stavbu krematoria. Kolaudační řízení proběhlo 22. července 1937. Semilské krematorium je umístěno do městských sadů u státní silnice směřující na Vysoké nad Jizerou, kde se již od konce 20. let 20. století nachází urnový háj.  

U semilského krematoria bývá uváděná inspirace strašnickým krematoriem postaveného v letech 1929‐1931 Tomášem Amenou (1867‐1937) dle návrhu Aloise Mezery (1889‐1945), která je zjevná. Původní rozsah krematoria tvoří převýšená kubická část s obřadní síní opatřená atikami, na kterou navazuje snížená přístavba pro manipulaci s rakvemi a zrcadlově posazená postranní křídla se zázemím a provozními prostory. Nenápadné komíny doplňují po stranách zadní střešní nástavbu. Průčelí centrálního kubusu člení výrazné lizény, mezi kterými se nachází úzká vertikální okna dělená na šest tabulí. Boky kubusu jsou opatřeny opět úzkými vertikálními okny v zapuštěných polích s vitrajemi. Obřadní síň je přístupná po předloženém schodišti vstupem krytým rovnou deskou přes uzavřené zádveří, které po pravici dříve doplňoval prostor pro urny a vpravo se nachází schodiště na kůr.

Výzdobu interiéru obřadní síně vytvořil prostějovský akademický malíř Alois Doležal (1893‐1984). Pravá freska s ústředním motivem smrtky, která napřahuje hnáty jak k bohatým a mocným tohoto světa z jedné tak k chudým a dělným lidem z druhé strany. Jedná se o alegorický výjev smrti, která je v centru lidského dění a zároveň před kterou jsou si všichni rovni. Doležal je také autorem návrhu bočních vitrají s barevnými abstraktními motivy, které zhotovili sklenář Ladislav Skrbek a kovář Karel Havránek. Stavba je unikátní i z historického hlediska a to díky užití nové technologie v případě spalování v elektrických pecích. Jednalo se o jejich první užití pro tyto účely na našem území a páté v rámci Evropy. Spalování zajišťovaly elektrické pece, od pražské akciové společnosti Československé závody Brown Boveri. V elektrických pecích se v krematoriu spalovalo do 60. let 20. století. V současné době je krematorium využíváno pro pietní pohřební účely, pořádání pohřebních obřadů.

zpět na seznam

Zpracovávám...