Tipy na výlety

12. 4. 2018

Kostel sv. Jakuba staršího v Létařovicích

PAMÁTKY LIBERECKÉHO KRAJE - Kostel sv. Jakuba staršího v Létařovicích

Čeká nás nádherný, téměř letní víkend, a to je dobrý důvod k výletům. V rámci našeho facebookového seriálu, ve které představujeme památky Libereckého kraje, se podíváme do Kostela sv. Jakuba Staršího v Letařovicích.

 

Kostel sv. Jakuba Staršího v Letařovicích, patřící do farnosti Český Dub, je původně gotická stavba poprvé připomínaná roku 1363, zbarokizovaná v roce 1695. Z původního kostela se zachovaly obvodové zdi z druhé poloviny 14. století a zbytky středověkých nástěnných maleb. Ve 14. století byl kostel farním, zdejší farnost zanikla po roce 1623. Areál umístěný v jižní části obce zaujímá dominantní polohu nad údolím řeky Mohelky. Mapa císařského otisku stabilního katastru z roku 1843 zachycuje areál včetně hřbitova ve shodné půdorysné stopě, jako ji známe dnes. Kostel sv. Jakuba byl postaven roku 1695 s použitím původního gotického zdiva. Jedná se o jednolodní, obdélný kostel s půlkruhově uzavřeným presbytářem. Kostel dále tvoří západní hranolová dvoupatrová věž, přestavěná v letech 1733-34, která je kryta plechovým jehlancem. Vzácným a jedinečným prvkem kostela je dřevěný kazetový strop složený z 98 čtvercových polí, z nichž 60 je vyzdobeno figurálními malbami neznámého lidového umělce z roku 1722, které zobrazují zejména legendu o sv. Jakubu Starším, ale také kostel sv. Jakuba ve Vídni, katedrálu sv. Jakuba Staršího ve španělském městě Santiago de Compostela a samotný kostel v Letařovicích. Původní oltář tvořený křídlovou archou z doby Vladislava Jagellonského s obrazem zasazeným do bohatě vyřezávaného rámu z počátku 18. století, který je mistrovskou prací z počátku 18. století, byl na začátku 20. století převezen do Národního muzea v Praze. V inventáři kostela byla i kamenná gotická křtitelnice. V roce 1733 nebo 1734 došlo k přístavbě hranolové věže se zvonicí. Kostelní varhany postavil roku 1875 Josef Prediger, romantizované 1890 Josefem Kobrlem.

 

Po druhé světové válce kostel významně zchátral. Ovšem především díky aktivnímu přístupu vlastníka byl v minulých letech obnoven do jeho barokní podoby. Kostel je nyní bílý a nárožní kameny červené, tak je mj. zobrazen i na unikátním kazetovém stropě uvnitř kostela. Tento jedinečně zachovaný areál s gotickým založením dokládá vývoj osídlení a proměny sakrální architektury na Českodubsku. Pravidelné bohoslužby se v kostele konají každou první a třetí neděli od 14h v měsících od Velikonoc do konce roku.

zpět na seznam

Zpracovávám...