Tipy na výlety

Mařenice – lesní lánová ves, která je položena v nivě potoka Svitávky cca 6 km severovýchodně od Cvikova. Původ obce lze hledat ve 2. polovině 14. století, kdy byl poprvé zmíněn místní kostel. Obec patřila ke zboží hradu Milštejn, po zániku jeho správní funkce pod zákupské panství. V roce 1612 přešel zákupský majetek Berků do držení Novohradských z Kolovrat a po nich jej v roce 1632 získal velkovévoda Jindřich Julius Sasko-Lauenburský. V 1. polovině 16. století přišli do Krompachu skláři Schürerové, kteří na Hutních loukách poblíž Čtyřdomí založili sklářskou huť, doloženou před rokem 1547. Roku 1650 však musel Georg Schürer jako protestant odejít do Žitavy a huť zanikla. Julius Franz Sasko-Lauenburský proto nechal roku 1687 postavit v Juliovce novou sklářskou huť, která pracovala až do počátku 18. století. Na počátku 19. století se zákupské panství dostalo do majetku Habsburků. Ve 20. letech byla v nedalekém Antonínově Údolí vybudována přádelna bavlny na vodní pohon a roku 1843 byl v horní části Mařenic postaven třetí obilní mlýn. Zásadní zlom v historii Mařenic přišel po 2. světové válce, původní němečtí obyvatelé byli nuceně vysídleni do Německa. Poslední Němci odtud odešli 16. října 1946 a do jejich domů přicházeli noví osídlenci z českého vnitrozemí. Jen málo z nich se tu ale usadilo natrvalo, takže mnohé domy zůstaly prázdné a řadu z nich později získali chalupáři z Prahy i dalších měst. Do roku 1945 žilo v obci 1300 obyvatel, v roce 1950 jich v Mařenicích zůstalo jen 255.  V červnu 1960 se ve vsi začaly bourat neobydlené domy a devastaci se nevyhnul ani nevyužitý kostel. V 90. letech se obec začala opět zvelebovat - zchátralý kostel byl postupně zrekonstruován a po roce 2000 se oprav dočkaly i další památky včetně zničené kaple na Kalvárii.

Jak bylo již výše uvedeno Mařenice jsou lesní lánovou vsí, která má výrazně protáhlou zástavbu obce. Mařenice je možné rozdělit na několik úseků. Na severní straně navazují na ves Juliovku drobnější usedlosti v mělké nivě Svitávky a podél hlavní komunikace na Dolní Světlou. Střed obce lze hledat mezi odbočkou silnice na Cvikov a prostorem pod kostelem sv. Máří Magdaleny. Kostelní areál je situován na výrazné terénní hraně nad potokem a tvoří dominantu panoramatu Mařenic. Obdobně se ve vzhledu obce projevuje vrch Kalvárie s obnovenou kaplí. Dále se jižně od kostela až po odbočku na Heřmanice nachází několik velkých usedlostí a podél potoka opět drobnější stavby. V hůře přístupných partiích na okraji lesního komplexu na levém břehu nacházíme osady Třídomí a Čtyřdomí. Základem jádra obce jsou výše zmíněné velké statky, pro které jsou typické patrové poloroubené domy se sedlovými střechami, umístěné dále od potoka v bezprostředním kontaktu s lánovou plužinou. Objekty, na které se zaměříme v obci Mařenice, budou 3. Všechny jsou chráněny jako kulturní památky ČR. První dva objekty budou zástupci lidové architektury. Dům č. p. 28, který se nachází nedaleko obecního úřadu, má obdélné patrové roubené jádro se sedlovou střechou, na které navazuje zděná přízemní část původně s chlévy. Kolmo na přední roubenou část navazuje krátké křídlo s hrázděným patrem. Při někdejší světnici je půlkruhová podstávka, jejíž sloupy mají profilované hlavice s motivem zubořezu. Dalším objektem je dům č. p. 27, který se nachází naproti. Dům tvoří dvě křídla na půdorysu písmene L se sedlovými střechami. Delší křídlo má roubené patro, kratší křídlo je přízemní roubené s asymetrickou střechou. Jednoznačnou dominantou obce a posledním objektem, který bude prezentován, je kostel sv. Máří Magdalény, který byl vystavěn na místě starší stavby mezi lety 1699 – 1714 na popud majitelky zákupského panství vévodkyně Františky Toskánské. Kostel vystavěl významný stavitel Octavio Broggio. Jedná se o jednolodní stavbu se sedlovou střechou. K lodi a traseptu náleží oválné kaple a u průniku střech je sanktusníková věžička. Při severozápadní průčelí stojí vysoká věž a na protějším průčelí se nalézá nízká předsíň se sedlovou střechou a sanktusníkem. Pravoúhlý presbytář obklopují ambity s valbovou střechou a zastaveními křížové cesty.

V současné době jsou Mařenice převážně rekreační obcí, především díky vhodnému umístění uprostřed hlubokých hvozdů a lesů přímo pod nejvyšším vrcholem Lužických hor.