Tipy na výlety

Údajný původ mlýna č. p. 41 sahá až do roku 1568. V místě dnešního mlýna stála stará původní stavba, která byla ovšem v polovině 18. století strhnuta a v místě byl postaven zcela nový mlýn, což dokládá záklopové prkno ze štítu mlýna, které je datováno do r. 1781. Stávající vodní mlýn je řešen jako zděná stavba s roubeným obytným patrem, založená na půdorysném základě ve tvaru nepravidelného písmene T, zastřešená dvojicí vzájemně propojených sedlových střech o různých výškách hřebene. Jednotlivé střechy objektu jsou kryty novými pálenými drážkovými taškami, pokládanými na latě. Klempířské prvky jsou zhotoveny z  pozinkového plechu. Nad obytnou částí je střešní plášť vynášen zřejmě původním celodřevěným hambalkovým krovem s novějšími ztužujícími doplňky. Nad částí hospodářskou je střešní plášť vynášen novým hambalkovým krovem. Hlavní střešní štít je opatřen bohatě zdobeným prkenným bedněním o dvou horizontálních polích, zakončených ve vrcholu nízkým kabřincem. Zadní štít je opatřen novodobým překládaným bedněním. Komínové těleso je provedeno z režného cihelného zdiva a v úrovni nad střechou má výrazně kónický tvar. Obvodové stěnové konstrukce v obytné části i mlýnici jsou v přízemí provedeny ze smíšeného (převážně však kamenného) zdiva na vápennou maltu. Vnější omítky jsou zde řešeny jako vápenné - hladké, svrchně přebílené. Zdi vymezující prostor pro usazení mlýnského kola jsou provedeny z pravidelně opracovaných pískovcových kvádrů. Obvodové stěnové konstrukce v patře jsou vyroubeny z dvoustranně přitesávaných trámů, spojovaných v nároží na jednoduché rybinové spoje. Volné spáry mezi trámy jsou vyplněny obílenou hliněnou mazaninou. V patře je při bočním (nástupním) průčelí zřízena obedněná pavlač přístupná z interiéru. Obvodové stěnové konstrukce hospodářské části (chlévy) jsou vyzděny z pravidelně opracovaných pískovcových kvádrů a plných pálených cihel. Dochované stroje, zejména válcová stolice, patří mezi archaické typy vybavení mlýnů a lze je datovat ještě na konec 19. století. Dochované zařízení pochází nejspíše z devadesátých let 19. století a zčásti z 1. čtvrtiny 20. století, kdy došlo k jednoduché modernizaci na umělecké vybavení s válcovou stolicí a francouzskými kameny (pískovcové složení bylo patrně určeno na šrotování). Jako většina obdobných staveb byl mlýn během II. světové války omezen na provozu, po válce pak zcela uzavřen a postupně chátral. Nový majitel přistoupil od roku 2007 k postupné generální rekonstrukci, která byla v minulém roce dokončena. Za tuto obnovu, která zahrnovala obnovu 2 palečných kol, 4 svislých hřídelí v mlýnici včetně příslušenství, rekonstrukci 8 oken v I. NP obytné části mlýna a restaurování barokního okna a vstupních klasicistních dveří mlýna, nový majitel získal cenu „Památka roku 2016 Libereckého kraje“. Touto obnovou mlecího složení se docílilo toho, že se roztočil mlecí kámen a mlýn se tak může pochlubit částečně zprovozněným mlecím složením.