Rok republiky
VOLBA PREZIDENTA
V druhém díle seriálu 100 let Československa na území Libereckého kraje, a také u příležitosti nadcházející prezidentské volby, se můžete podívat na to, jak proběhla volba našich „osmičkových“ prezidentů.
Volba prezidenta 14. listopadu 1918
Tomáš Garrigue Masaryk
• pro Prahu automatický "držitel výkonné moci (prezident republiky)" již v prvních momentech nezávislého státu (tj. od 28. října 1918)
• premiér exilové Československé vlády od 14. října 1918
• 14. listopadu 1918 se symbolicky nejednalo o volbu, ale o "jednohlasnou" aklamaci, jíž na návrh K. Kramáře poslanci Revolučního národního shromáždění (RNS) "potvrdili" Masaryka ve funkci prezidenta (rozhlasový záznam existuje).
Volba prezidenta 30. listopadu 1938
Emil Hácha
• Volba proběhla v napjaté atmosféře pomnichovské, tzv. druhé republiky.
• Volilo se na společné schůzi obou komor parlamentu, které se tentokrát sešly v Rudolfinu.
• Poslanci vkládali hlasovací lístky se jménem kandidáta do bílých obálek, senátoři do žlutých obálek a pak do volebních uren.
• Do jedné urny dávali své hlasy slovenští poslanci, do druhé pak ti ostatní.
• Odevzdáno bylo 312 platných hlasů, potřebných ke zvolení bylo 182 hlasů. Z těchto 312 hlasů bylo pro Emila Háchu 272 platných hlasů, 39 hlasovacích lístků bylo odevzdáno prázdných. Zároveň bylo pro zvolení E. Háchy odevzdáno 58 slovenských hlasů.
• Kuriozitou bylo, že jeden z poslanců napsal na volební lístek jméno gen. Zahálky, který se volby ani neúčastnil.
Volba prezidenta 14. června 1948
Klement Gottwald
• Volba již podle komunistické Ústavy z 9. května 1948
• Jediný kandidát Klement Gottwald.
• Volba byla provedena aklamací.
• Pro navrhovaného kandidáta se vyslovilo všech 296 poslanců; třípětinová většina činila 178 hlasů.
• Zemřel během funkčního období, bezprostředně po Stalinovi.
Volba prezidenta 30. března 1968
Ludvík Svoboda
• Poprvé od r. 1948 předcházela volbě demise stávajícího prezidenta republiky (dne 28. března 1968.)
• Volbě předcházela schůze nejvyšších představitelů "strany a vlády" v den rezignace A. Novotného, při které byl na volbu prezident navržen 105 hlasy ze 107 Ludvík Svoboda.
• Jedním z uvažovaných kandidátů byl i Čestmír Císař, bývalý ministr školství a kultury (1963 - 1965) - plakáty "Císař na Hrad". Nakonec ale kandidaturu nepřijal a podpořil Ludvíka Svobodu.
• V Ústředním výboru KSČ se uvažovalo, zda novým prezidentem má být opět komunista, nebo bezpartijní. Část členů (např. H. Rašková, F. Kriegel aj.) byla pro bezpartijního. Tato frakce a Vědecká rada ministerstva zdravotnictví v čele s O. Šmahelem navrhla jako kandidáta Josefa Charváta. Nakonec se však ani on volebního klání neúčastnil.
• Jediný kandidát Ludvík Svoboda.
• Poprvé od r. 1948 se prezident volil tajným hlasováním.
• Poprvé a naposledy od r. 1946 (a až do r. 1990) nebyl prezident zvolen jednomyslně. Voleb se zúčastnilo 289 poslanců, třípětinovou většinu tvořilo 180 hlasů. Odevzdáno bylo 288 platných hlasů. Pro Svobodu hlasovalo 282 poslanců, 6 poslanců se hlasování zdrželo.
• Výsledek oznámil předseda Národního shromáždění ČSSR Bohuslav Laštovička.