Rok republiky

21. 8. 1968

Kolem půlnoci překročily první kolny sovětských a polských jednotek severní hranice Československa. V jednu hodinu obsadilo sovětské vojsko hradčanské letiště u Mimoně.

V Liberci se první tanky objevily v 1:30 hodin. Jejich cesta vedla kolem Divadla F. X. Šaldy, hlavní pošty a radnice přes náměstí Bojovníků za mír (dnes Náměstí dr. Edvarda Beneše) směrem na Prahu.

Ve 3:15 si střelby u liberecké radnice vyžádala první těžce raněné. Další, už vážnější, incident se odehrál u náměstí Bojovníků za mír v 6.05 hodin.

K nejvážnějšímu střetu s vojáky došlo v 7.15 hodin opět v prostoru boční strany radnice, kdy střílejí okupanti do shromážděného davu – výsledek byl strašný: čtyři mrtví na místě, další dva pak bojují několik dnů marně o život. Více než třicet raněných je odvezeno do nemocnice.

V 11.00 hodin se městem ještě stále valily tanky. V poledne jeden z nich vybočil ze své dráhy vedoucí přes náměstí Bojovníků za mír a narazil do podloubí u hotelu Radnice. Sesuté zdivo z prvního patra dvou domů zavalilo stojící lidi. Incident si vyžádal tři oběti.

Na křižovatce v Hrabačově u Jilemnice postřelil ruský regulovčík v 6:30 dva mladé zaměstnance závodu Autobrzd.

Polská obrněná vozidla obsadila armádní vysílač na Kozákově, internovala obsluhu a radiostanici demontovala.

V Krajském projektovém ústavu (nyní hotel Praha) zahájila činnost skupina libereckých kulturních pracovníků, mezi nimi také Václav Havel a Jan Tříska, který zde byli na návštěvě. Zůstali v Liberci celý týden a aktivně se zapojili do dění.

22. 8. 1968

Lomnicí nad Popelkou projelo přes den na 3500 vojenských vozidel. V Harrachově se podařilo směrem ke státní hranici vybudovat záseky z kmenů, které proud okupantů na čas zastavily.

Před libereckou radnicí se objevila tabule zrádců tj. politiků, kteří podpořili sovětskou invazi. Václav Havel zkoncipoval Výzvu spoluobčanům, podepsanou 27 kulturními pracovníky z Liberce a Prahy.

Ze silnic zmizely směrníky, z některých ulic názvy i čísla domů.

23. 8. 1968

Městský výbor NF v Turnově vydal první z šesti čísel Pojizerských listů, zastavených po únoru 1948.

Z Ještědu začalo vysílat televizní studio Sever.

24. 8. 1968

V Libereckém krematoriu proběhl státní pohřeb šesti obětí invaze, jehož se zúčastnilo na 5 000 lidí.

26. 8. 1968

Pohřby dalších čtyř obětí invaze se uskutečnily v Liberci a Jeřmanicích.

27. 8 1968

Turnov po půlnoci obsazen polskými jednotkami, které se ovšem utábořily pod širým nebem, protože do kasáren nebyly vpuštěny.

Srpnový týden byl v Liberci po Praze nejbouřlivější. Jeho průběh zachytili místní dokumentaristé na filmové pásky, jež byly až do listopadu 1989 drženy na liberecké StB a teprve pak předány do sbírek Severočeského muzea.

Rozhlasový projev prezidenta Ludvíka Svobody o moskevských jednáních přinesl hluboké zklamání a vyvolal před libereckou radnici demonstraci. Někteří účastníci se vydali do kasáren, kde žádali vydání zbraní.

Fotografie:

Srpen 1968 před radnicí – Rajče.net - nasedesna

Příjezd vojsk - Ústav pro studium totalitních režimů

Památník před radnicí - Rawac