Rok republiky

Minulý týden jsem zahájila facebookový seriál Památky Libereckého kraje, který budu zveřejňovat každý lichý čtvrtek. Každý sudý bude v tomto roce věnován stoleté historii Československa v seriálu 100 let ČESKOSLOVENSKA NA ÚZEMÍ LIBERECKÉHO KRAJE. Nejsem historik, proto budu čerpat z literatury, a budu se také snažit vždy najít nějakou linku do současnosti. Samozřejmě, ve formátu jaký poskytuje facebook, nepostihnu všechno.
Stejně jako u druhého seriálu, i v tomto případě budu vděčná za sdílení a za vaší diskuzi pod příspěvky. Tak tedy začínáme.

První světová válka skončila porážkou habsburského Rakousko-Uherska a císařského Německa. Česká politická scéna přijala myšlenku samostatného státu, a tu se Národní radě československé podařilo prosadit na mezinárodní scéně i díky bojům legií v Rusku a Francii. Samostatná republika byla vyhlášena 28. října 1918 v Praze a deklarací 30. října se připojila také slovenská politická reprezentace. Na severu Čech nebyl vznik Československa rozhodně vítán. Vždyť naprostá většina obyvatelstva byla německá.

Významnou osobností našeho kraje, která zásadně ovlivnila dění ve vzniklém Československu, ale také dlouho před ním, byl JUDr. Karel Kramář, který se v roce 1860 narodil ve Vysokém nad Jizerou. V listopadu 1918 se stal prvním předsedou československé vlády. V roce 1890 vstoupil s T. G. Masarykem do mladočeské strany a již počátkem nového století se postavil do jejího čela. Po první světové válce organizoval všeslovanské sjezdy a podporoval ruský demokratický exil. Tím se dostal do sporu s Masarykem. Za války byl v květnu 1915 zatčen a odsouzen za vlastizradu k trestu smrti. Ten změnil nový císař Karel I. na doživotí a následně byl Karel Kramář, po amnestii v červenci 1917, z vězení v Möllersdorfu propuštěn. Domů se po léčebném pobytu v Libštátu vrací jako hrdina. V době první republiky se postavil do opozice vůči Edvardu Benešovi. Karel Kramář je i pro současnost inspirativním příkladem kultivovaného vzdělaného politika, který politické dráze zasvětil prakticky celý svůj život.

Významnou tragickou událostí v regionu byla v květnu 1918 Rumburská vzpoura, kterou připravili hlavně vojáci, navrátivší se z ruské fronty a zajatci, propuštění po podepsání brest-litevského míru. Vojáci chtěli, ve spojení s vojáky českolipské a mladoboleslavské posádky, ve jménu zamezení dalšímu válčení, táhnout na Prahu. Za Novým Borem však byli zadrženi a postaveni před vojenský soud. 29. května pak byli 3 povstalečtí vůdci z Rumburku a 7 z Nového Boru popraveni.

Zajímavá regionální data z roku 1918

14. 2. Zemřel dr. Anton Randa, který odkázal Jablonci n. N.

1526 knih a 155 400 korun, základ jablonecké knihovny.
Libereckému muzeu pak odkázal cennou uměleckou
sbírku.

8. 4. Založení vlastivědného muzea v Liberci

29. 10. Vyhlášení provincie Deutschböhmen

10. 11. V důsledku hladových bouří a drancování ve Frýdlantě
byla ustavena frýdlantská vojenská rada a ve městě
vyhlášen výjimečný stav

27. 11. Hlavním městem provincie Deutschböhmen byly
vyhlášeny Teplice

11. 12. Vláda Deutschböhmen prchá z Liberce do Žitavy a poté
do Vídně