Rok republiky

Nedávno náš odbor kultury, památkové péče a cestovního ruchu dostal pod svou správu Geoparky Český ráj a Ralsko. Proto bych dnes v seriálu 100 let ČESKOSLOVENSKA NA ÚZEMÍ LIBERECKÉHO KRAJE dotkla také trochu přírody našeho kraje a představila přírodní rezervace a přírodní památky, které vznikly mezi roky 1950 až 1960.

Panská skála v Práchni u Kamenického Šenova byla 18. 9. 1953 vyhlášena národní přírodní památkou. Na území 1,26 ha je chráněna asi nejznámější ukázka sloupcovité odlučnosti čediče v ČR. Až 12 m dlouhé pěti a šestiboké sloupce o průměru 20 – 40 centimetrů tvoří geomorfologický útvar zvaný Kamenné varhany. K částečné formě ochrany se přistoupilo již v roce 1895, a proto patří k nejstarším geologickým rezervacím na našem území.

V roce 1955 Ministerstvo kultury vyhlásilo na ploše téměř 92 km2 Chráněnou krajinnou oblast Český ráj jako vůbec první v Československu. Byla zřízena zejména k ochraně charakteristicky utvářené krajiny s unikátně modelovaným reliéfem s pískovcovými skalními městy, místy doplněnými výlevy vyvřelin, četnými stavebními památkami a výtvory lidového umění. Skalní města obývá např. výr velký, poštolka obecná nebo křižák temnostní, v lesích sídlí datel černý, kuna lesní. Bohatým biotopem jsou i rybníky, vodní toky a mokřadní louky. Na rybníku Žabakor bylo zjištěno více než 180 druhů ptáků.

Na Českolipsku byla 14. 3. 1955 vyhlášena přírodní rezervace Slunečný dvůr (2,90ha) k ochraně mokřadní louky, na níž se vyskytují ohrožená rašelinná společenstva a řada chráněných druhů rostlin a živočichů. Louka je pravděpodobně nejstarším nalezištěm kriticky ohrožené rostliny – popelivky sibiřské.

K ochraně vypreparovaného čedičového sopouchu Lysé skály s vyvinutou sloupcovitou odlučností byla na Českolipsku vyhlášena 4. 7. 1956 přírodní památka Provodínské kameny (3,5 ha). Protože lokalita zdálky připomíná lidskou hlavu a společně se sousedními vrchy ležící ženské tělo, říká se jí též Spící panna. Místo je známo výskytem teplomilných druhů rostlin, měkkýšů a hmyzu např. Cymindis angularis.

Žitavské hory se staly chráněnou krajinnou oblastí, vyhlášenou 21. 1. 1958 k ochraně harmonické krajiny s vyváženým podílem lesních a zemědělských kultur a obcí s typickou architekturou – roubenými a hrázděnými domy. K nejcennějším ekosystémům náleží vrcholové partie kopců hluboká údolí se zbytky přirozených lesních porostů a pískovcová skalní města.

Výnosem ministerstva školství a kultury z 21. 6. 1960 bylo v Jizerských horách zřízeno devatenáct přírodních rezervací. Celková plocha činila celkem 2 374 ha. Po revizi v roce 1965 došlo ke zrušení rezervací Smědavský vrch a Smrk, u dalších území byla pozměněna rozloha (většinou zmenšena) a nově přibylo pět dalších rezervací. K nejvýznamnějším a největším patří nynější národní přírodní rezervace Rašeliniště Jizery.

2. 6. 1951 Ministerstvo školství vyhlásilo přírodní rezervaci Údolí Jizery u Semil a Bítouchova 39,28 ha.

20. 8. 1954 Na pískovcové skalce mezi Jestřebím a Doksy byla k ochraně ohroženého rojovníku bahenního vyhlášena přírodní památka Konvalinkový vrch (1 ha). V blízkosti se rozkládají louky a slatiny s chráněnými druhy rostlin. Významný je výskyt endemitů – tučnice české a prstnatce českého.

V roce 1955 byl připraven návrh zákona pro vyhlášení celého území Krkonoš, Rýchor a Jizerských hor za národní park.

Obrázky:
Panská skála - Autor: Miloslav Rejha Vlastní dílo, CC BY-SA 3.0, Wikipedie
Provodínské kameny - Autor: LaSo – Vlastní dílo, CC BY-SA 3.0, Wikipedie
Konvalinkový vrch - Autor: Zákupák – Vlastní dílo, Volné dílo, Wikipedie