Detail aktuality

Pokračujeme s představováním finalistů nejznámější české ceny pro výtvarné umělce, Ceny Jindřicha
Chalupeckého 2017. Tentokrát se po Viktorii Langer představuje další žena, Romana Drdová. Její výstava
v sobě kombinuje video, objekty i závěsný obraz. Její intervence v Oblastní galerii Liberec potrvá do 9. září
2018.
Aktuální výstavu s názvem Primitive Syndicat kurátoruje Veronika Čechová ze Společnosti Jindřicha
Chalupeckého. O autorčině tvorbě říká: „Práce Romany Drdové čerpají inspiraci z aktuálních témat současné
společnosti, ale i niterného prožívání emocí a mezilidských vztahů. Vlastní, nezřídka velmi intimní pocity autorka
podrobuje neúprosnému vnitřnímu zkoumání, aby pak jejich esenci zhmotnila v podobě esteticky čistých předmětů
se schopností obratem ve vnímateli vyvolat ozvěnu jejich původní inspirace.“ Citlivě a intuitivně instalované objekty
denní potřeby i abstraktních tvarů vytváří materiálové kompozice navozující v divákovi specifické duševní
rozpoložení umožňující kontemplaci autorkou nastolených témat, kterými jsou v případě aktuální výstavy
především otázka osobní identity, zkoumání sebe sama skrze poznávání druhých a hledání univerzálních gest či
symboliky, díky nimž je možné vzájemné porozumění i mimo médium jazyka.
Mladá autorka Romana Drdová zve také na komentovanou prohlídku: „Dovolujeme si všechny pozvat na setkání
se mnou a kurátorkou Veronikou Čechovou poslední čtvrtek v měsíci červenci. Na tomto společném setkání 26. 7.
v 10.30 a 17.00 se budeme snažit objasnit všechny aspekty mojí dosavadní práce. „
Romana Drdová je studentkou Akademie výtvarných umění v Praze (Ateliér nových médií I./škola Tomáše
Svobody). Absolvovala také několik studijních stáží, mj. na Korean National University v Soulu, nebo v ateliérech
hostujících pedagogů AVU Floriana Pumhösela a Nicole Wermers. Její tvorbě, často v médiích objektu, fotografie,
nebo instalace, je vlastní specifická čistá estetika, mnohdy až průhlednost a práce se světlem, hmotou a
prázdnotou v kombinaci se specifickými materiály a postupy, pro které se autorka inspiruje kromě kontextu
vizuálního umění také ve světě módy, technologie nebo designu. Citlivě a metaforicky se vyjadřuje k tématu
vnímání a mezilidské interakce v době „datového smogu“. Svou tvorbu představila především v českých
nezávislých institucích (samostatné výstavy například v pražském centru současného umění MeetFactory nebo
Karlin Studios), ale také v Národní galerii v Praze a v mezinárodním kontextu ve Vídni, Berlíně, či belgickém Liège.