Detail aktuality

Více než osm týdnů dlouhá doba radovánek, zabijaček, hostin, namlouvání, svateb, tancovaček a bálů – to je masopust, který začíná 6. ledna svátkem Tří králů. Lidé hodují, jedí, pijí a radují se. Užívají si až do únorové Popeleční středy, po níž začíná čtyřicetidenní půst, končící Velikonocemi.

Kdo by chtěl vidět, jak takové masopustní veselí dříve ve vesnicích v Pojizeří vypadalo, může vyrazit 3. února na skanzen Dlaskův statek v Dolánkách u Turnova. Masopustní program tam bude k vidění od 12.00 do 15.30.

„Muzeum Českého ráje připomíná české tradice na Dlaskově statku pravidelně a podle vysoké návštěvy těchto akcí je jasné, že mají lidé o poznání těchto tradic skutečný zájem,“ uvedla Květa Vinklátová, náměstkyně pro kulturu, památkovou péči a cestovní ruch Libereckého kraje.

Název tohoto období znamená opustit maso neboli upustit od masa. Totéž znamená i karneval, vycházející z italského výrazu carnevale, tedy spojení slov carne čili maso a levare, což značí odstranit, popřípadě odložit. Mezi tradiční masopustní dobroty patří koblihy, boží milosti a koláče. Vyráběly se z bílých potravin jako jsou vejce, mouka a mléko, prý nejmilejších pochoutek dobrých duchů. Kousky upečených dobrot se pro štěstí roznášely po stavení, po zahradách, a dokonce i do polí.

Posledním dnům masopustu se v jednotlivých krajích a národopisných oblastech říká také ostatky, fašank, voračky či končiny. Na Tučný čtvrtek se podle tradice musí všichni pořádně najíst, aby dokázali postní období přečkat v plné síle. Městy a vesnicemi v Čechách i na Moravě dodnes chodí obřadní průvody masek. Kdysi maškarní průvody chodívaly vždy poslední den před začátkem půstu, tedy v úterý před Popeleční středou.