Detail aktuality

Domovina. Tak se jmenuje sídliště o 27 domech na jižním svahu Monstrančního vrchu v Liberci, které vyrůstalo v průběhu let 1919 až 1926. Nechal jej vybudovat textilní magnát Theodor Liebieg mladší v bezprostřední blízkosti jiného sídliště, zvaného Liebiegovo městečko. Původně tu žili váleční vysloužilci 1. světové války a invalidé z Liebiegovy továrny, později nad aglomerací převzalo patronát město.

Plány načrtl norimberský architekt Jakob Schmeissner, který s Liebiegy již déle spolupracoval a vyprojektoval například Libereckou výšinu, Lidové sady, Liebiegovu vilu i zmíněné Liebiegovo městečko. Vybudování Domoviny mnoho vypovídá o prvorepublikovém uvažování majitelů továren, kteří mysleli i na své invalidní zaměstnance a válečné vysloužilce. Sídliště je spolu s Liebigovým městečkem svědkem časů hospodářského rozkvětu města.  

„Celá tato významná část Liberce, která je skvělým dokladem doby, je architektonicky velice cenná. Protože není památkově chráněná, dochází tam bohužel ke stavebním zásahům, které toto sídliště znehodnocují. Proto je nejvyšší čas vydat se tam na vycházku,“ uvedla Květa Vinklátová, náměstkyně pro kulturu, památkovou péči a cestovní ruch Libereckého kraje.

Domovinu tvoří typizované rodinné domky, buď izolované, nebo sdružené do dvojdomů či trojdomů. Jsou podsklepené, využívají i podkroví a pokrývají je sedlové střechy s taškovou krytinou. Na štítech se nalézá falešné hrázdění, bednění a někde i lomenice. Ke každému domu patřila zahrada, kůlna a chlév.

Nájemníci měli domek zprvu na rok. Pokud byli schopní se ve vlastní režii postarat o nutné opravy a údržbu, mohli zůstat natrvalo. Zázemí kolonie obstarával objekt čp. 491–IV v ulici U Domoviny. V přízemí byly lázně, holičství, prodejny tabáku a smíšeného zboží. V patře pak byty holiče, lazebníka a krejčího se ševcem a jejich dílnami.