Detail aktuality

Významného českého výtvarníka Jiřího Harcubu připomíná nová publikace, kterou vydává Severočeské muzeum v Liberci. Její křest se uskutečnil v pátek 28. února od 11 hodin ve vstupním vestibulu budovy Krajského úřadu Libereckého kraje. Kniha nese poetický název Jinovatka na peřině. Harrachovské kořeny Jiřího Harcuby.

Publikace vnímá Harcubu nejen jako rytce a medailéra, ale také jako citlivého pedagoga, jemuž se předkové z harrachovského domku stali inspirativními vzory. Představuje jej jako člověka, kterého vzpomínky na chudé stavení v horském městečku provázely na všech cestách daleko za hranicemi.

„Jiří Harcuba se významně podepsal na úrovni a podobě českých mincí a medailí. Jeho sklářská rytecká práce je známá u nás a snad ještě více v zahraničí. Po světě má mnoho žáků, kteří dnes dosahují skutečně světového mistrovství v oboru,“ uvedla Květa Vinklátová, radní pro kulturu, památkovou péči a cestovní ruch Libereckého kraje.

Kniha, kterou lze objednat na e-mailové adrese obchod@muzeum.cz, přibližuje řadu Harcubových děl ze sbírek Severočeského muzea. Jeho pracemi ve skle se zabývá text Oldřicha Palaty a na mincovní a medailérskou tvorbu se ve svém příspěvku zaměřuje Kateřina Nora Nováková. Kapitoly o historii domu, rodu Harcubů a jejich vlivu na tvůrčí a pedagogickou činnost Jiřího Harcuby zpracovává Kristýna Rossmannová.  Vyprávění o životě a díle umělce oživují vzpomínky vdovy Zdeny Harcubové, sestry Marie Šolcové a poznámky sochaře a medailéra, Harcubova spolupracovníka a přítele Jiřího Dostála. Prostřednictvím úryvků ze svých deníků se pak do příběhu zapojuje i sám výtvarník. To vše doplňuje obrazová část s dobovými fotografiemi a kresbami, se současnými záběry interiéru domu od Michaela Čtveráčka a fotografiemi originálů Harcubových děl od Milady Dománkové. Atmosféru nynější podoby domu v Harrachově vystihují fotografie Šimona Pikouse a Karla Doška.

V roce 2016 získalo Severočeské muzeum v Liberci do správy dům rodiny Harcubových číslo 73 v Harrachově – Novém Světě. V něm se nachází historicky cenná domácí brusičská a rytecká dílna, tvořící jedinečně dochovaný soubor sklářských technologií a díky ní byl dům v roce 1980 zapsán do Ústředního seznamu kulturních památek. Severočeské muzeum založilo také novou muzejní podsbírku Památník Jiřího Harcuby. Dokumenty z pozůstalosti začaly odhalovat stále živější obraz o tomto sklářském rodu.

„Kniha stojí na počátku dlouhodobého projektu Severočeského muzea, které se snaží zpřístupnit tuto unikátní památku veřejnosti a zasazuje se o to, aby se harrachovský domek stal připomínkou významu osobnosti tohoto fenomenálního rytce a medailéra,“ sdělila Kristýna Rossmannová, kurátorka Severočeského muzea.

Ve vestibulu krajského úřadu pak lze až do srpna vidět jedinečné ukázky Harcubovy tvorby od padesátých let až po minulou dekádu. Například figurální motiv z broušeného a rytého skla, portrétní plaketu Friedricha Egermanna v kombinaci rytého skla a mosazi, skleněný talíř s motivem losa či medaili k 25. výročí 17. listopadu 1989 podle jeho návrhu.

Světoznámý výtvarník a pedagog Jiří Harcuba (1928 – 2013) se narodil v Harrachově a sklářská tradice tohoto místa významně ovlivnila jeho další osud. Ve zdejší sklárně se vyučil rytcem a po studiích se významně zapsal do dalšího vývoje české a později i světové sklářské tvorby. Věnoval pozornost tvorbě skleněných plaket s rytými portréty význačných osobností. Slávu českého rytého skla šířil nejenom jako tvůrce, ale rovněž jako pedagog na mnoha školách po celém světě. Svůj jedinečný umělecký potenciál uplatnil i v medailérské tvorbě a ve vitrografii, což je grafický tisk ze skleněné desky.