Aktuality

28. 1. 2020

Galerie zve na geometrickou abstrakci i rodáka z Chrastavy

Galerie zve na geometrickou abstrakci i rodáka z Chrastavy

Hned tři nové výstavy uspořádala Oblastní galerie v Liberci. Představují geometrickou abstrakci v podání výkvětu českých výtvarníků, dílo chrastavského rodáka, Malíře Josefa Führicha a ryze současný náhled na malbu v podání tří soudobých umělců.

Geometrická abstrakce

Liberecká galerie má sice rozsáhlé a kvalitní sbírky výtvarného umění, ale jeden významný autor v nich stále chyběl. Do roku 2018 nebyl největší český představitel geometrické abstrakce a výtvarného umění vůbec Zdeněk Sýkora (1920–2011) ve sbírce zastoupen. Jeho obrazy dosahují milionových hodnot a finančně na ně dosáhnout je velmi obtížné. Díky akvizičnímu fondu Ministerstva kultury České republiky se do sbírky podařilo zakoupit alespoň několik významných velkoformátových grafických listů. Díky této výjimečné události jsme se rozhodli uspořádat výstavu děl geometrické abstrakce a konstruktivistických tendencí ze sbírky OGL tak, aby bylo zřejmé, jak rozsáhlý a výjimečný soubor geometrických prací nově získaná Sýkorova grafická kolekce rozšířila.

Na výstavě bude představeno celkem 13 autorů, z toho 1 autorka, a jejich díla pocházející většinou z 60. a 70. let 20. století. „Jsou zastoupeny obrazy a sochy i grafiky a kresby. Soubor geometrické abstrakce se budoval zejména zpětně díky nákupům vedení galerie v 90. letech 20. století a na počátku 21. století. Soubor je kontinuálně doplňován, o čemž svědčí aktuální akvizice nejen serigrafií Zdeňka Sýkory, ale také děl Františka Kyncla nebo současného autora Zdeňka Trse,“ uvedla kurátorka výstavy Markéta Kroupová.

 Liberecká sbírka obsahuje všechna důležitá jména tohoto směru od nejradikálnějších představitelů směru Jana Kubíčka a Zdeňka Sýkory přes autora dotýkajícího se op-artu Vladislava Mirvalda k sochaři a grafikovi pracujícím s pohybem Radoslavu Kratinovi. Sbírka nabízí ale mnohem více jmen slavných i méně známých umělců. Výstava podává obraz o uměleckém směru, který není pevně ohraničen a po dobu své existence, jež stále trvá, nabyl různých podob. V takové šíři nebyla sbírka geometrické abstrakce ze sbírek Oblastní galerie Liberec dosud představena.

Komentované prohlídky se uskuteční 20. února od 10.30 a 17.00, 8. března v 15 hodin a 9. dubna v 10.30 a 17.00; výstava potrvá do 26. dubna.

Josef Führich

V roce 2019 byly z prostředků Ministerstva kultury restaurovány kresby chrastavského rodáka Josefa Führicha. Kvůli svému stavu nebyly doposud nikdy prezentovány veřejnosti. Nyní jsou k vidění v grafickém kabinetu. V souvislosti s jejich průzkumem se podařilo zjistit, za jakým účelem vznikly.

Josef Führich se narodil v Chrastavě v roce 1800. Jeho tvorba zůstávala dlouho spojená s tímto regionem, kam dodával oltářní obrazy malované pro místní objednavatele. Hlavních úspěchů a ocenění však dosáhl v Praze a posléze v Římě a Vídni, kde se stal profesorem historické malby. Přímo v Liberci byl připomenut na sklonku svého života, výstavou pořádanou roku 1875. Při této příležitosti také věnoval do muzea nyní vystavované předlohové kartóny Živlů určené pro část výzdoby katolického kostela ve čtvrti Neubau (Altlerchenfeld) ve Vídni, postaveného v letech 1848–1853 a do roku 1861 kompletně vymalovaného podle Führichových návrhů.

Výstava je otevřena do 26. dubna, komentovaná prohlídka s autorkou se koná 13. Února od 17.00 hodin.

Podstata malby

Výstava trojice autoru v Oblastní galerii Liberec je reflexí pozic současné malby stojící na průsečíku jejich osobní zkušenosti se stylizací výrazu pramenící z modernistické tradice, duchem spolupráce spojeným i s jejich východisky v neoficiální graffiti tvorbě a otázkou hranice média v současném umění. Prožitek malířského projevu je pro ně někdy spojen s ironickým nadhledem a hravostí, jindy naopak s hlubokým ponořením se do tvůrčího procesu, jindy ale i dekonstruktivním gestem, ohledávajícím možnosti a hranice obrazu.

Zatímco tvorba Matyáše Maláce (*1997) je orientována na prožitek malířského procesu a z něj se vynořující formy, která často přesahuje i za hranice závěsného obrazu, Adrian Altman (*1993) sice rovněž vychází z reci obrazu a figurativních forem malby, ale podstatná část jeho dosavadních děl se presto pohybuje spíše v oblasti instalačních zásahu a objektové tvorby. Výtvarné aktivity Víta Svobody (*1984) mají na rozdíl od obou předchozích autoru méně oficiální charakter, jelikož tento povoláním architekt ve svých komornějších malbách a kresbách navazuje především na svou letitou nekonformní činnost v oblasti graffiti, spojenou mimo jiné s aktivitami uskupení CAP.

Výstava trvá do 24. dubna, komentovaná prohlídka ve čtvrtek 5. března 10.30 a v 17.00.

zpět na seznam

Zpracovávám...